Státní symboly

Název "Lotyšsko"  Státní vlajka  Státní znak  Státní hymna  Přírodní symboly

Název "Lotyšsko"

Název vznikl z pojmenování jednoho z baltských kmenů, Latgalů (lotyšsky latgaļi, latinsky Lettigalli nebo Letti). Ti byli jedním z hlavních kmenů, z nichž později vznikl lotyšský národ.

Státní vlajka

Státní vlajka Lotyšska je tvořena dvěma podélnými tmavočervenými pruhy, mezi nimiž je užší bílý pruh (poměr 2:1:2). Poměr stran vlajky je 1:2.

Karmínově tmavočervená barva symbolizuje krev prolitou v minulých dobách, bílá pravdu, právo a čest. Tmavočervená barva je ve světě někdy nazývána jako "lotyšská červeň" a odlišuje lotyšskou vlajku od podobné vlajky rakouské. Bílá a karmínová se staly národními barvami již v době, kdy Lotyšsko s jižním Estonskem tvořily dohromady jeden celek zvaný Livonsko.

První zmínka o lotyšské vlajce pochází již ze 13. století, kdy pod ní bojovaly lotyšské kmeny proti estonským. Na základě historických pramenů byla současná podoba vlajky navržena v roce 1917 lotyšským umělcem Ansisem Cīrulisem. Za státní vlajku si ji Lotyši vybrali v červnu 1921, během pádu Sovětského svazu byla vlajka znovu zavedena v únoru 1990.

 

Státní znak

Lotyšský státní znak obsahuje několik lotyšských národních symbolů. Existují tři verze znaku: velká, na níž erb drží z každé strany jeden lev a pod znakem se nachází ratolest převázaná lotyšskou trikolórou, střední s erbem a ratolestí a malá, kterou tvoří pouze vlastní erb.

Lotyšskou státnost na znaku představuje slunce v hodní polovině erbu. Tuto stylizovanou podobu slunce používali jako své rozlišovací označení lotyšské vojenské oddíly (tzv. lotyšští střelci - latviešu strēlnieki) za 1. světové války. Slunce na erbu má od té doby 17 paprsků, což symbolizuje 17 tehdejších lotyšských okresů (rajoni). Tři hvězdy nad erbem symbolizují jednotu tří historických zemí Lotyšska: spojené Kurzemsko (Kurzeme) se Zemgalskem (Zemgale), Vidzemsko (Vidzeme) a Latgalsko (Latgale). Symboliku historických zemí mají i dva lvi v dolní části erbu. Červený lev vlevo představuje Kurzeme a Zemgale. Lva používala na svých uniformách již v 16. století vojska tehdejšího Kuronského vévodství. Stříbrný, okřídlený lev s orlí hlavou vpravo symbolizuje Latgale a Vidzeme.  I tento lev se poprvé objevil v 16. století, kdy obě země ovládal polsko-litevský stát.

Státní hymna

Lotyšská národní hymna se jmenuje "Bože, žehnej Lotyšsku" ("Dievs, svētī Latviju"). Slova i melodii lotyšské hymny vytvořil v roce 1873 skladatel Kārlis Baumanis. Ve stejném roce se tato píseň prvně zpívala na Svátcích písní v Rize. Po vyhlášení nezávislosti v roce 1918 se stala lotyšskou státní hymnou.

Text lotyšské státní hymny:

Dievs, svētī Latviju, mūs‘ dārgo tēviju,

svētī jel Latviju, ak, svētī jel to!  :|

|: Kur latvju meitas zied, kur latvju dēli dzied,

laid mums tur laimē diet, mūs‘ Latvijā!

Přírodní symboly

Lotyšskou "matkou řek" či "osudovou" řekou je Daugava. Je dlouhá 1 020 kilometrů, z toho 375 kilometrů na lotyšském území. Řeka byla již ve starověku a v pohanských dobách významnou sídelní osou a vedly tudy obchodní cesty o Baltského moře k Černému moři. Ve středověku a raném novověku tvořila řeka přirozenou hranici mezi oblastmi Kurzeme a Zemgale na straně jedné a Vidzeme a Latgale na straně druhé.

Lotyšským národním stromem je, podobně jako u nás, lípa (lotyšsky liepa, latinsky Tilia), a dále dub (lotyšsky ozols, latinsky Quercus). Oba stromy jsou typické pro původní lesy rozsáhlých lotyšských nížin (dnes z velké části přeměněných na pole či louky) a jejich části byly odpradávna používány v lidové medicíně. V lidové slovesnosti a folkloru, který má kořeny v pohanských dobách, byla lípa symbolem ženského a dub mužského elementu. Oba stromy jsou v národních písních často zmiňovány jako metonymie lotyšské přírody.

Lotyšskou národní květinou je sedmikráska (lotyšsky pīpene, latinsky Leucanthemum vulgare). Ta je v Lotyšsku typickou součástí lučních společenstev. Na jihu Lotyšska a v nížinách kvete koncem června a v červenci, na severu země a ve vysočinách v srpnu. Květy sedmikrásky se v Lotyšsku často používají k dekoraci.

Lotyšským národním ptákem je konipas bílý (lotyšska baltā cielava, latinsky Motacilla alba). V Lotyšsku se tento pták vyskytuje od dubna do října, na zimu odlétá na jih Evropy a do Afriky. Typické je pro něj vrtění ocasem za letu. Konipas obvykle hnízdí v trámech a okapech budov nebo mezi naskládaným dřívím.

 

Název "Lotyšsko"  Státní vlajka  Státní znak  Státní hymna  Přírodní symboly